12.9.2016

Opice na rudém tričku

Alexandr Mitrofanov v komentáři o mé předvolební "evoluční kavárně" na Vítězném náměstí (Právo, 10. 9.) píše o mém rudém tričku s černým potiskem. Snad je lépe v této době rozhořčenosti a úzkostí, v níž lidé reagují "emotivně a překotně" na samovzněcující se (Havlův výraz!) povrch komunikace, na barvy, slova, tváře, situace, jména a instantní legendy, říci přesněji, co a proč bylo na mém programovém tričku.

Byla tam opice vepsaná do ikonického obrazu Che Guevary a pod tím nápis "viva la evolución". Che Guevara na tričku je pro mě symbolem antipolitického lyrismu západní mládeže; vzpomínám si, že byly doby, kdy většina mých italských studentů v nějakém takovém tričku pobíhala po univerzitě. Já jako přesvědčený demokratický reformista věřím, že ta opice si přeje stát se člověkem, že to vítá, že je to pro ni dobrá cesta, jak přežít.

Neúprosně už kope do dveří "Průmysl 4.0", internet věcí, brýle na propojenou realitu, prostě technologický pokrok je tak bouřlivý, že si budeme často připadat jako ta opice na mém rudém tričku, která jde vstříc svému polidštění se smířeným poklidem.

Ostatně už jsou ve výrobě chytré hodinky, které nám změří tlak a rovnou to ohlásí našemu lékaři nebo snad nás i samy vyléčí, chytrá auta, která objeví, jestli jsme unavení a rovnou s námi zastaví, navigace, které nám říkají nejen, kdy odbočit doprava a kdy doleva, ale také kdy zůstat doma, protože bude dopravní zácpa, nebo nám koupí z účtu kytku a pošlou ji na adresu naší přítelkyně či přítele, když má narozeniny.

Posmívali jsme se kdysi komunistickému boji za mír větou, že "válka nebude, ale boj za mír bude tak nelítostný, že nezůstane kámen na kameni". Podobně bych řekl, že revoluce, o které snil mladý argentinský revolucionář Che Guevara fučíkovsky krásných rysů, nebude; evoluce ale bude tak nelítostná, že z našich starých světů nezůstane "kámen na kameni".

Česko je třináctá nejglobalizovanější země světa a to znamená jednoduše toto: žádný problém nelze vyřešit uvnitř hranic naší čtvrti, našeho města, naší země, a dokonce ani našeho kontinentu. Problémy jsou globální a lokální zároveň - glokální se tomu říká. "Mysli globálně, jednej lokálně!" zní jedno z hesel "zelených aktivistů". V této pozdní fázi modernosti se vše stalo naší volbou - pravda, příroda, klima na planetě, lidský genom. Co si nezvolíme, nebude, bez naší vědomé volby naše planeta nebude obyvatelná. Mám rád větu Vladimíra Špidly, že "výsledkem rozumné politiky může být jen rozumný kompromis, komu je to málo, ať píše básničky"!

Ze skeptického výrazu té opice na mém tričku můžeme vyčíst, že sice neví, co jí ta nová lidská identita přinese, ale žádná identita není daná jednou provždy, evoluci neoblafneš, z opice se staneš člověkem, abys přežil.

Globalizace jednoduše znamená, že identita není cílem a smyslem života, ale jen východiskem. K čemu, to záleží na nás. To jsem chtěl říci tou opicí chválící evoluci na svém rudém tričku.